18. 11. 2015 21:22:45
S večerem se musím, bohužel, přihlásit se smutnou zprávou. Do kočičího nebe za duhový most jsme musely nechat odejít mourečka Pepíka.
Pepík začal chřadnou, pan doktor měl nejprve podezření na potíže se štítnou žlázou, které se ale z krve nepotvrdily. Následná vyšetření pak odhalila útvary na játrech, která tak začala selhávat. Pepíček s námi byl dokud mu bylo dobře.
 
Dodnes si pamatuji, když Pepík přišel do depozita k Evě Kopáčové. Byl to starší kocourek pěkně od rány. Zabydlel se v samostatném pokoji na skříni a nějakých půl roku se na něj skoro nedalo šáhnout. Jakmile si to ale všechno srovnal a zjistil, že lidé umí být i hodní, tak se z něj stal ten nejmilejší kocourek. Pepíčku, moc nám chybíš už teď, nezapomeneme!!!


18. 11. 2015 20:58:08

Mnohokrát děkujeme paní Veronice Vondrové, paní Míše Hronkové a rodině Salačových za korunky na péči o kočičky v našem depozitu v Jílovém u Prahy. Částka 1050 Kč byla osobně předána včera přímo v depozitu. Děkujeme moc moc!!!



18. 11. 2015 10:41:57

Probíhá velká kontrola a aktualizace webovek :) Ne že bych měla zase přespříliš energie, ale ať to máme krásně přehledné a jasné :D

Kočičky s přízviskem Lorencovi byly přesunuty do kategorie "Soukromých nálezců". Kočičky nikdy nebyly fyzicky v naší péči a nebyly ani zahrnovány do statistik ve výročních zprávách, protože jsme na ně však neměly vhodou "funkční kolonku" , tak byly v útulkové inzerci. Nyní nám již kolonka pěkně funguje, ještě poladíme fotečky a vše bude zase přehlednější.

Taktéž se můžete těšit na nové fotečky, chystá se další kolo Kočičího přání, tak budeme fotit jako šílené :) Procházím taktéž všechny kolonky a případně doplňuji relevantní informace a také ve kterém depozitu se kočička nachází.



13. 11. 2015 13:00:51

Děkujeme mnohokrát paní Kučerové, která nám do depozita v Jílovém přivezla látkoviny a krmení pro naše kočičky. Děkujeme moc moc!!!



13. 11. 2015 12:59:54

VELKÁ PROSBA Z DEPOZITA V JÍLOVÉM!!!!

Včera nám v depozitu vyhořel mrazák, ve kterém skladujeme masíčko pro naše svěřence. Akutně bychom potřebovali sehnat nový, kočičky maso potřebují, nakupuje se vždy větší množství a přemražuje. Nevíte, prosím, o nějakém pultOvém mrazáku, který by byl k darování? Moc Vás všechny prosíme o sdílení a kdybyste třeba o něčem věděli, dejte nám, prosím, vědět! Přiložené foto ilustrační. Předem moc děkujeme!!!



10. 11. 2015 09:41:42

Včera nám dorazily do depozita v Jílovém granulky od pana Jana Koláře, děkujeme strašně moc!!!!!!!



4. 11. 2015 11:18:13

Vyhozená koťátka akutně hledají nový domov nebo alespoň dočasku, prosíme o sdílení!!!

Do areálu ZOD Mrákov v obci Stráž u Domažlic někdo vyhodil 2 přibližně dvouměsíční koťata - tříbarevné a mourovato-bílé. Koťata jsou krmena zbytky jídel od pracovníků, přespávají na slámě v teletníku, jsou mazlivá a v těchto dnech je vidět, že je jim dost zima. Včera tam zemřelo jiné starší kotě na průjem a je velká pravděpodobnost, že tyhle malá koťata zimu v areálu také nepřežijí - buď je chytne nějaký predátor nebo zemřou na nějakou nemoc. Tříbarevné kotě je zimomřivější, obě by potřebovala teplíčko a někoho na mazlení.

Pokud by někdo měl zájem, prosím, volejte na tel. 608 427 715 Zdenka Baxová. Moc za ně děkuji.



4. 11. 2015 10:09:41


27. 10. 2015 11:11:01

Adámek, Monty a Honzík našli nový domov!!!! :)



26. 10. 2015 09:08:55

Poděkování z depozita U Růženky:

Chtěla bych poděkovat všem co podpořili depozitum v Čáslavicích ,Míšu Prdíka a přispěli na jeho léčbu,a také pomohli ostatním kočičkám !Děkuji hlavně za to že vám nejsou osudy zvířátek téhle vesnice lhostéjné,Je to pro nás obrovská psych. a finanční podpora. Vélké dík patří ! Irena Hodanová, Lindi Preucilová Danuše Bogliová , Dana Hajšlová , Hana Palánková , Tumová Hana , Ekoso , Skálová Květa , Tereza Mullerová , Stejskalová Marie, Petra Dvořáková, Rousková Lucie , Kristýna Rolinsová ,Věra Prášková ,Marie Vráholíková ,Markéta Volejníková, Jana Svobodová ,Iveta Plasová, Jana a Lukáš Lešku, Václava Rašková, Vendulka Vacková,Jitka Uhlířová, Alena Masariková, Lenka Vavrusková,Monika Benešová, Elen Manásová, Květa Benáková, Káča Eichlerová,.Marie Varholiková



20. 10. 2015 11:22:14

Ztracené kočičky oblast Jílové u Prahy, fotky bohužel nejsou, ale přesto zkoušíme, jestli se nepoštěstí zjistit nějaké informace:

Dnes 3/10/2015 se ztratilo mourovaté kotě, věk cca 5 měsíců, velice mazlivé - kočička, poblíž chatové osady Pod Boží skalou směr Chotouň, pokud byste o něm měli nějaké informace, volejte, prosím, na tel. č. 732335515, odměna samozřejmostí!

A ještě ztracená kočička, již před delší dobou, naposledy viděna  asi na sídlišti v Jílovém u Prahy, ale taktéž z osady Pod Boží skalou. Kočička dospělá, želvovinová, pokud byste o ní měli nějaké informace, volejte, prosím, na tel. č. 732335515, odměna samozřejmostí!



19. 10. 2015 09:50:01

Kocourek Draco je vážně zamluven a za nějaké tři týdny ho povezu do nového domova do Plzně.

Buducí majitelka se k adopci postavila velmi zodpovědně a čeká na zasíťování oken, aby byl Draco v bezpečí a nehrozilo mu vypadnutí.

Máme velkou radost, že se nám o kočičky poslední dobou ozývají samí zodpovědní majitelé, přeci jen, je to přece strašná tragédie, když kočičí život vyhasne zbytečně kvůli tomu, že se riziko pádu podcení - kočka je šelma, její přirozeností je lovit. Pokud je volně pouštěna na parapety, tak není otázkou zda vypadne, ale kdy. Může to být v roce, neno v deseti letech, obojí je ale tragédie a dá se jí předcházet.

Okna i balkon Vám dnes krásně zasíťuje firma, není to drahá záležitost, vždyť kočička se může dožít i dvaceti let a užívat si bezpečí a sluníčka.

Pro představu přikládám Lottinku, na které můžete krásně vidět, jak prima sítě jsou .D

 



19. 10. 2015 09:10:43

Zpráva u depozita "U Růženky":
Ahoj, jmenuji se Čičmund, ale teta Dana mi říká Čičmundík :D. Dříve jsem často utíkal, ale protože měla Růženka o mne starost, tak vydržím do neděle, kdy mám opušťák a mohu běhat sám, ulovit myšku a je mi fajn, ale musím opatrně, zlobí mě srdíčko. Kdybych se nemohl proběnout, tak mi pak nechutná a je mi smutno :D. V neděli nejezdí tolik aut, jinak každý den chodím na procházku a jde s námi i kocourek Míša, ten má zase, chudáček, nemocné ledviny. Dnes byl s námi Alex, ochranka, jak si tak pobíhám, tak najednou slyším Růženčin jekot, potkaaaan, Míša chytil potkana. Chápete to? Ona se snad bojí velké myšky :D. Já ji tedy nechápu ani trochu. Představte si, že Alex Míšovi potkana vzal, tak se Míša naštval a chytil sýkorku, s tou utekl a s kamarády se o ní tahali na dvoře, vyhrál Matýsek. Nakonec mu ji Růženka vzala a sýkorce udělala hrobeček. Škoda, že nemáme zahradu, kde bychom mohli, tedy já a ostatní kamarádky a kamarádi, volně běhat . Máme sice malý dvorek, jenže máme zlého souseda, který má na domě nízko komín a všechen štiplavý kouř je na dvoře a je ho plný baráček. Už nás všechny pálí očička a kašleme, Růženka nám vyplachuje očička a léči bylinkami. Když nikdo z člověků není doma, tak nám soused stříkne nebo hodí něco na dvůr a my pak blinkáme a je nám moc špatně :(Tak teď bez dozoru nemůžeme ani na dvůr, chjo. Jsem se nějak rozpovídal, Růženka neví, že jsem si tajně pustil počítač, tak se mějte hezky a zase někdy napíšu, Nějak mi vyhládlo, tak se jdu nabaštit. Váš Čičmundík



19. 10. 2015 09:10:08

Zprávičky z depozita U Růženky v Čáslavicích pro Vás bude sepisovat Dana Hajšlová. Budete tak stále v obraze :D.

 

 



19. 10. 2015 09:06:42

Zprávičky z depozita U Růženky:
Kočičky mají novou fontánku, zjistily, že je nejen na pití, ale i taky na hraní, náramně se v ní namáčejí pacinky a pozoruje se tekoucí voda :D, Čičmundík. pro jistotu, aby byl u fontánky první, si u ní ustlal a v tuto dobu, je 5.40, spokojeně spinká



15. 10. 2015 09:44:36

Lulu, Uhlíček, Mouřínek, Ludva a Zuzanka našli nový domov!!!!

Máme velkou radost! :D



9. 10. 2015 21:51:19

ZTRATIL SE KOCOUR
Dne 19. září se ztratil kocour. Naposledy byl viděn v Praze Letňanech v ulici Dudkova 62.
Bíločerný, vykastrovaný a očipovaný. Kolem krku měl šedivý proti bleší obojek se stříbrnými odrazkami. Je přibližně dva roky starý a slyší na jméno Venda.

Kocourek má čip, číslo čipu je 941000015690032, registrovaný na PSOZ.

V případě jakékoliv informace volejte:
tel.: 607 820 350 / 736 137 501

 

 



22. 9. 2015 15:09:08

Kotěcí siestička!



16. 9. 2015 11:51:18

Jája našel nový domov, na fotce při umísťování s novým majitelem, máme velkou radost!!



16. 9. 2015 11:27:13

Mína našla nový domov a posílá úžasnou fotku, úplná modelka!



8. 9. 2015 12:21:26

Přinášíme Vám hrůzný příběh kocourka Rickyho z depozita u Růženky. Kocourek má za sebou příšerné věci a zůstává k lidem nedůvěřivý, proto ho dáváme do virtuální adopce. POkud byste se kocourka rozholdli virtuálně adoptovat a přispět mu tak na péči, určitě se nám neváhejte ozvat a náš útulkový mail zachrankocku@centrum.cz, rádi Vám vystavíme dárkový certifikát o adopci, potvrzení pro daňové účely je samozřejmostí. Variabilní symbol Rickyho je 15005!

Rickyho příběh, napsala Růžena:

Příběh RICKYHO se zdá být neuvěřitelný, bohužel vše je více než reálné. Tenkrát jsem šla vynést odpadky a kousek od polelnice jsem zaslechla slabé naříkání, byla tma a bylo špatně vidět, vrátila jsem se tedy pro baterku. Když jsem se vrátila zahlédla jsem na zemi něco jako špinavý hadr, už jsem chtěla odejít, když jsem opět uslyšela zamňoukání a něco se tam hýbalo. Jednalo se o kocourka, který velmi páchnul i na dálku a zdálo se, že je úplně slepý. Jeho odchyt mi trval velmi dlouho než se to podařilo, teprve až ztratil sílu se bránit. Podle všeho byl evidentně zakopán zaživa, z očí jsem mu vyndavala mrtvé slimáky, snažila jsem se ho umýt, měl spálenou kůži na nožičkách, byl doslova kost a kůže, otřesné. Napadlo mne, že jediné co lze udělat je odvézt ho na veterinu a nechat ho co nejdříve uspat, aby se už více netrápil. Tu kůži jsem mu trochu natřela panthenolem, ale velmi opatrně, muselo ho to strašně bolet. On ale statečně držel a nevydal jediný hlásek, byl nesmírně statečný. Tak jsem se vzchopila a řekla si, že pokud vydržel tohle, vydrží bojovat i dál. Dával mi najevo, že chce bojovat a žít a vše společně zvládnout. Na veterině se ho štítili, chtěli ho okamžitě uspat, ale já jsem se nevzdávala. Vzala jsem ho k jiné veterinářce, doktorce Kalendové, která mu sice nedávala příliš naděje, ale zahájila léčbu. Bojovali jsme takto 3 měsíce, krůček po krůčku, měl zápal plic, silné začervení, průjem, bylo toho moc. Nakonec se ale stal z RICKYHO krásný kocourek, který si užívá plnými doušky každičký den, dává mi denně najevo svoji vděčnost a lásku. Bohužel k ostatním lidem zůstal velmi nedůvěřivý, má panický strach z lidí a možná nikdy toto trauma nepřekoná. To je důvod proč ho nelze umístit a mám ho nadále sama v péči. Posléze jsem se dozvěděla kdo zřejmě stojí za tímto otřesným činem, jeden ze sousedů, kterému vadí, že se chodí kočičky napít k němu do jezírka a on je zato řeže lopatou a potom je zakope. Jsem šťastná, že alespoň Rickymu se podařilo zachránit život a dát mu novou šanci.



8. 9. 2015 09:15:25

Kočičku Mášenku si dne 3/9 virtuálně adoptovala slečna Karolína Noskyová. Moc děkujeme!!!



8. 9. 2015 09:07:53

Moc děkujeme Veronice Křimské a celému spolku Lanzpodenco za darované polystyrenové boudičky pro naše kočičky!!!



7. 9. 2015 11:44:41

NOVÉ DEPOZITUM NAŠEHO SDRUŽENÍ V ČÁSLAVICÍCH U RŮŽENKY!!!

Ráda bych Vám tímto představila nové depozitum našeho sdružení v Čáslavicích, kde o kočičky pečuje hodná paní Růženka.

Růženka pro nás sepsala krátké povídání o tom, jak se vlastně k práci s kočičkami dostala, vše je doplněno i fotografiemi, tak si ji budete moci snáze představit. Komentáře u fotek jsou od Růženky.

Kočičky adopci popř. virtuální adopci budou doplněny do našeho systému a na naše webové stránky, kde budete nalézat důležité informace. Můžete také nahlédout na Růženky FB stránky, kde denně zveřejňuje povídání o kočičkách

https://www.facebook.com/ruzena.zarubova?fref=ts


Pokud byste chtěli Růžence finančně přispět, je tak možno učinit na náš útulkový účet č. 2800487370/2010 u Fio Banky, Do poznámky uvěďte prosím "pro Růženku" nebo "depozitum Čáslavice", abychom mohly platbu identifikovat. Veškeré příspěvky pro depozitum budou řádně předány a následně od Růženky vyúčtovány do našeho účetnictví. Pokud budete potřebovat potvrzení o daru, pak se neváhejte ozvat na náš útulkový mail zachrankocku@centrum.cz, který slouží i pro veškerou další komunikaci.

A teď to slíbené povídání:

Růžena Zárubová, nar. 31.8.1962

Pokusím se popsat jak jsem se dostala k pomoci kočičkám. Bydlela jsem 25 let v Třebíči v paneláku a doma měla jen své domácí kočičky. Když mi umřel tatínek, maminka to neunesla a její zdravotní stav se velmi zhoršil, následovaly mrtvice a došlo to až k demenci a bylo nutné se o ni postarat. Potřebovala denní procházky což nebylo v paneláku vůbec možné kvůli výtahu. Také jsem chtěla pro své kočičky více volnosti a přírody. Z tohoto důvodu jsme se rozhodli jít bydlet na vesnici a koupit malou chalupu s dvorkem. Spousta lidí mě varovala, ale když jsem zahlédla chalupu č.111 řekla jsem si, že to číslo přinese štěstí. Bohužel opak byl pravdou. Netušila jsem jaké hrůzy mě tu čekají a především kolik zvířecího utrpení budu muset unést.
Nelze bohužel popsat příběhy všech kočiček za těch 5 let co tu žiji, ale pokusím se nastínit celkovou situaci. Vše je o naprosté nezodpovědnosti místních lidí vůči svým zvířatům. Nekontrolovaně množí, lidé vůbec nekastrují svá zvířata, nekrmí je, nedají jim ani napít, psi uvázaní na 1m řetězi, spousta utrpení všude kolem v různé podobě.
U mě vše začalo tím, že jsem si všimla v protější zahradě u prázdného domu slepého kocourka a začala mu tam nosit jídlo. V ten okamžik se začaly na jídlo stahovat další a další kočičky z ulice. Byly neskutečně hladové, zanedbané, mnohé v katastrofálním stavu. Bylo mi jich strašně líto. Začala jsem tyto kočičky postupně kastrovat, léčit a brát domů. Postupně jsem jim hledala nové domovy podle svého nejlepšího svědomí a vědomí. Lidé si toho po čase všimli a samozřejmě jim to vadilo. Místo toho, aby byli rádi, že někdo tyto kočičky léčí a kastruje. Podotýkám, že většina kočiček v tom nejhorším stavu přicházela zrovna od nich. Po čase to došlo tak daleko, že jim začalo vadit, že se kočky prochází po návsi, že se zde vůbec pohybují. Dokonce starosta vydal vyhlášku, že pokud projde zvíře po návsi bude za to pokuta 50000,-. Nemohla jsem to absolutně pochopit kde se v místních bere tolik nenávisti. Starosta dal tímto vyhlášením v podstatě nepřímý příkaz k hromadnému vybíjení či usmrcování. Zjistila jsem, že kočky hromadně otrávili, bylo to kolem 20 kočiček. Šla jsem jim dát jídlo a nacházela je chuděrky mrtvé, museli zemřít k krutých bolestech. Některé ještě žily, rychle jsem je tedy nanosila k sobě domů a okamžitě volala veterináře. Začal boj o jejich přežití. Trvalo to 3 měsíce než se mi podařilo z nich alespoň 10 zachránit, byly různě na kapačkách a pomalu se z toho dostávaly. Tu bolest, která mě svírala při pohledu na to nelze slovy vůbec popsat. Zavolala jsem Ligu na ochranu zvířat, policii, vše co bylo potřeba, aby místní pochopili, že taková krutost nesmí zůstat bez potrestání a že je to nehumánní. Bohužel výsledkem bylo pouze to, že se u zvířat prokázala skutečně otrava, ale dále se to neřešilo. Jak to bývá v našem státě zvykem. Podařilo se mi zachránit toho slepého kocourka z prázdné zahrady, ostatní mi umíraly v náručí, i malá koťátka…..nedokážu o tom moc psát, když se k tomu vracím mám skutečně pocit, že se zblázním. Bohužel než jsem se z toho všeho stačila vzpamatovat, rozhodli se místní pomstít se mi za to, že jsem si dovolila bránit nevinná zvířata a bojovat za ně. Starosta rozhodl vystavit kanalizaci a hlavní skládku těsně před mým domem. Rok a půl neskutečného kraválu a otřesů. Ráno navezli drť a následně ji rozváželi po vesnici. Od ráno do večera jen bagry a buldozery. Prach se valil přímo do oken a do dvora. Volala jsem na hygienu, ti mi potvrdili, že tohle možné není. Do toho dostala maminka další mrtvici a zůstala téměř nehybná. To začalo teprve pravé peklo, nejen nás, ale také pro kočičky, které byly k smrti vyděšené. Ta bezmoc byla šílená, nemohla jsem jim nijak pomoci ten strach překonat, nevěděly co se kolem děje. Bohužel slepý kocourek, kterého jsem zachránila z prázdné zahrady, ty otřesy a hluk nezvládl, selhalo mu srdíčko a umřel. Když jsem si někomu ve vesnici postěžovala, sklidila jsem jen výsměch. Ta lidská lhostejnost a zlost neměla mezí. I finanční škoda se vyšplhala do velkých rozměrů, spálená televize, počítač, vše kde byla elektrika, dokonce i klimatizace v autě. Manžel chodil jen na noční, v podstatě se rok nevyspal, v tom kraválu to přes den nebylo vůbec možné. Skončil také v nemocnici s angínou pektoris. I přesto dodnes chodí do práce, abychom vůbec nějak uživili kočenky, všechny ty, které se podařilo zachránit a některé mé původní. Já jsem také nemohla vůbec dýchat, spát v tom nešlo, kočenky to samé, neustále jsme jezdili na veterinu, snažili se jim nějak pomoci. Všechny měly zasažené dýchací cesty a oči z toho prachu. Po roce a půl konečně ten kravál ustal, práce skončily, ale na mě vše dopadlo, péče o kočičky i maminku a zkolabovala jsem. Nedokázala jsem se již o téměř nehybnou maminku déle starat a zařídila ji pobyt v domově důchodců. Bylo to přes známou, naštěstí je tam o ni moc dobře postaráno a mohu ji navštěvovat.
Kočičky se ale i po tom všem ke mně stahují nadále, oni moc dobře vycítí kde je bezpečno a kde najdou lásku. Lidé se bohužel nijak nezměnili, stále množí a nekastrují. Já jsem to přijala jako svůj osud, starat se o tyto kočičky, kastrovat je a hledat jim nový domov. Bohužel ale nejsem schopna toto vše s manželem zvládnout, především po finanční stránce. Nevadí mi dřina, tvrdá práce a pro ty chlupáčky to dělám moc ráda, jsou jedinečné, máme jak kočičky tak i dva zachráněné pejsky, ale sami bez pomoci to nezvládneme.
Dnes už vím, že život v paneláku byl paradoxně šťastnější a já to ani nevěděla. Asi mi život v této vesnici měl ukázat jaká je realita. Na vše o čem píši v příběhu mám důkazy či doklady, papíry, to není až tak důležité. Důležité je hlavně to, že jen díky lidské lhostejnosti a krutosti zemřelo tolik nevinných krásných zvířat a děje se to stále.

Naše chalupa

Zde krmím kočičky

Jedna ze zachráněných otrávených kočiček Nastěnka po složité léčbě

Nastěnka v novém domově

Papunka – koťátko zachráněné před otravou.
Papunky sourozenci bohužel takové štěstí neměli a nepřežili.

Maxíček – další otrávený, který naštěstí přežil, ale má trvalé následky

Můj milovaný domácí kocourek – nepřežil, hodili otravu i do dvora.



7. 9. 2015 11:44:38

Moc děkujeme organizátorům Snu zvířat 2015 za pozvání na báječnou akci a amozřejmě všem návštěvníkům za to, že dorazili podpořit opuštěné kočičky a pejsky.

Sice nás všechny trošinku potrápil déšť a větřík, ale atmosféra byla jako každý rok úžasná !!!

Moc díky také zadlbabanec a další dárečky pro naše svěřence a už radostně vyhlížíme další ročník!!!



7. 9. 2015 11:41:04

EDIT 8/9/15 kOCOUREK SE NAŠEL, MOC DÍKY VŠEM ZA ŠÍŘENÍ INFORMACE!!!

 

ZTRACENÝ KOCOUREK PRAHA MODŘANY!!!

Dvouletý nekastrovaný kocour plemene mainská mývalí. Slyší na jméno Miku ( Mikulášek ). Je plachý, nikdy nebyl venku. Vypadnul z balkonu
a tak může být zraněný. Paní nabízí fin. odměnu. Miku se ztratil v ulici Mádrova, Praha 12, Modřany. Tel. číslo : 739 001 253.

Foto je pouze ilustrační, nevím jaké má zbarvení, jen pro přiblížení jak vypadá mainka.. V šeru může vypadat klidně jako liška, i s ocasem jsou skoro metr dlouhé, vážit může i 10 kg.

 


28. 8. 2015 14:00:55

Tak a největší bomba letošního roku, s tím se prostě musíme pořádně pochlubit, protože něco tak úžasného se jen tak nepovede - nový SPOLEČNÝ !!!!! domov našli čtyři úžasní sourozenci Kulíšek, Luciánek, Sofinka a Jůlinka. Mají se prostě báječně a nej a polečnost jim dělá mimo jiné kocourek Jonášek původně také od nás. Už jsme se u kočenek byly se Zdenčou podívat na návštěvě a je to prostě kočičí ráj!!!!!

 



27. 7. 2015 12:28:02

Bohužel přinášíme i smutné zprávy.

Po dlouhém boji s vážnou nemocí jsme museli nechat odejít za duhový most naší hvězdičku Mindičku. Je strašně těžké cokoliv napsat. Mindička byla báječná kočička, naprostý andílek a moc nám všem chybí, pevně věříme, že už je teď na krásném místě a dává pozor na všechny své kočičí kamarády.

Opustila nás teké kočička Šedulka, která se k nám do péče dostala po smrti naší kolegyně Evy Kopáčové. Šedulka byla již velmi stará kočenka, ráda odpočívala na sluníčku a baštila. Zemřela klidně ve spánku ve svém oblíbeném pelíšku.

Mindičko, Šedulko, nikdy nezapomeneme!!!



27. 7. 2015 11:54:47

Helenka, Péťa, Lízinka a Michalka našli nový domov!!! Fotečky z nových domovů budeme postupně přidávat. Máme velikou radost!!!!



27. 7. 2015 11:53:50

Jůlinka a Kulíšek jsou vážně zamluveni!


O.S. Zachran kočku
Copyright © 2014 Lucie Přidalová